Bože, bavíš se dobře? aneb nový horor do života přichází, občanský průkaz udeřil!

25. července 2012 v 21:05 | Raydenn |  My dear baka diary...
Přišel den, kdy jsem se probudila s neodbytným pocitem, že je mi patnáct let. To bylo už tak dost nepříjemné, ale ještě se to zhoršilo, a to ve chvíli, kdy jsem zjistila, že to není jen pocit. A jelikož je povinností každého jedince, kterýžto dovršil těchto zlořečených, na nebesa vynášených patnácti let, aby si zašel pro tu z kelu vzatou kartičku, která všem bude oznamovat, že žije, když už to jemu samotnému nikdo nebude věřit, vydala jsem se i já s mamkou na okružní jízdu po úřadech, aby mě v budoucnu nikdo nemohl obvinit, že ve skutečnosti neexistuju.
 

Zoro zabíjí

20. července 2012 v 18:34 | Raydenn |  Evil needs candy, too!
S novým anime přichází nové screenové šílenství. I když je ten screen jenom jeden, myslím, že naprosto přesně vystihuje, proč je Zoro můj nový favorit č. 1. :D

Nová Úchylka s velkým "Ú": One Piece

20. července 2012 v 1:07 | Raydenn
Mou novou úchylkou se stal One Piece (dřívě či později k tomu dojít muselo, byla to jen otázka času) a souhlasím s ministerstvem zdavotnictví... Piráti vážně poškozují mozek vám i lidem ve vašem okolí.
Ať tak či tak, kdo to neviděl, o hodně přišel. (Kromě mozku. Ten mu jako jediný zůstane. Jinak opravdu přišel o hodně!) Upřímně doporučuji se na to podívat, dřív, než budete mít maturitu, protože pak se budete cítit příliš inteligentní na to, sledovat gumového maníka ve slamáku, jak mlátí kolemjdoucí hlava-nehlava, a fešného blonďáka s cigaretou, jak vaří polévku. Vážně. Běžte na to TEĎ. Pro mojí sestru už je pozdě, je to odstrašující příklad, "pohlcena maturitou", už z ní nikdy piráta neudělám, je to tragédie...! BĚŽTE SE NA TO PODÍVAT!!! HNED!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!
 


Originalita je zapomenuté heslo

19. července 2012 v 19:32 | Raydenn |  Evil needs candy, too!
Několik milionů let poté, co se první člověk vybatolil z pralesa a začal provozovat naprosto nové a nečekané věci, sice pomalu, ale jistě, a postupem času jich provozoval víc a víc, ustavičně a vytrvale, po všechny doby ledové, po všechna staletí a éry, po všechna období válečná, předvláčená i poválečná, zjišťuje jednu zneklidňující věc: Už nemá, co provozovat.

Kočka, nejlepší pán člověka

14. července 2012 v 16:56 | Raydenn |  My dear baka diary...
Stal se ze mě polštář.
Přišlo to náhle a bez varování, hned první den, co jsem dorazila sem, do Zapadákolandu mezi šumavskými lesy, na chatu k babičce a dědovi. Oni dva sympatičtí lidé přechovávají dva ohromné sibiřské kocoury, Míšu a Jonáše, kteří se po roce stráveném v pražském bytě mohou dva měsíce konečně dosyta vyběhat. Ne že by toho zrovna využívali. Většinu dne stejně stráví sluněním se na parapetu, na cizí posteli, v botníku anebo, specielně po mém příjezdu... ano, už tušíte správně... na mě.


Me in the kitchen? It's poison-time!

4. července 2012 v 23:29 | Raydenn |  My dear baka diary...
Ráno jsem zaspala. Těžce zaspala. Popravdě mě vzbudila až zkouška sirén v jedenáct, což bylo probuzení, které nepřeji nikomu, kdo spí na palandě s hlavou padesát cm od stropu, takže když náhodou prudce nadskočí, narazí čelem plnou parou do betonu... jako se to dneska ráno zrovinka stalo mě.
Snídaňoběd jsem s dovolením vynechala, protože mi bylo špatně (někdo shora je zjevně háklivý na dopolední ptáčata a ohodlal se mě krutě ztrestat), takže jsem prakticky vstala jenom proto, abych se umyla, oblékla, došla do kuchyně, usoudila, že za chvíli se ocitnu tváří tvář své včerejší snídani a šla si zase lehnout.

Nikdy se tě nevzdám - Shikamaru x Choji (Shonen ai)

4. července 2012 v 17:13 | Raydenn |  Yaoi
Shikamaru x Choji - Fan Fiction
Varování: Shonen ai
Tocovšichniopakujíjakolamypředkaždoufikcí: Všechny postavy si autorizuje Kishimoto Masashi. Tato povídka nijak nesouvisí s původním děním Naruta ani s origináním charakterem postav.
Pozn. admina: Krátká povídka psána lamou (mnou). Shonen ai. Don't like, don't read!

Záclony na okně se střídavě vzdouvaly a opět klesaly, jak jimi hýbal lehký vánek zvenčí. Hvězdy na obloze za nimi zářily a stromy tiše ševelily do vlahé letní noci.
Shikamaru seděl na posteli a zasněným pohledem sedoval zářivé tečky na nočním nebi. Cítil se... hezky. Ten pocit se nedal vyjádřit žádným jiným slovem- hřejivé chvění, které mu ze žaludku přecházelo k srdci a od srdce k jeho věčně zaměstnanému mozku... bylo to, jako by měl v celém těle motýlky, kteří ho nadnášeli od každodenních starostí všedního života. Cítil se... prostě hezky.

Další články


Kam dál